Podle aktuálních informací z března letošního roku činil průměrný starobní důchod v České republice 21 793 korun. Překvapivě je možné dosáhnout této částky i při podprůměrné mzdě, pokud má dotyčná osoba dostatečný počet odpracovaných let. Tento fakt vyvolává otázky ohledně spravedlnosti současného důchodového systému, který se zdá být nastaven tak, aby více vyhovoval nízkopříjmovým skupinám. Průměrný důchod totiž není určen pouze výší příjmů, ale i délkou doby pojištění, což může v důsledku znamenat, že lidé s vysokými platy, kteří mají mezery v pojištění, nemusí na průměrný důchod dosáhnout.
Ukazuje se, že klíčovým faktorem pro dosažení průměrného důchodu je celková doba pojištění. Například, pokud má člověk odpracováno 47 let, může dosáhnout průměrného důchodu i s příjmem necelých 32 tisíc korun měsíčně. Na druhou stranu, pro ty, kteří splní pouze minimální požadavek 35 let pojištění, je potřeba mít téměř dvojnásobný plat. Tato situace naznačuje, že systém důchodového zabezpečení ve státě klade důraz na dlouhodobou práci a přispívání do systému, což může být pro některé jedince výhodné, ale zároveň vytváří nerovnosti.
Předčasný důchod a jeho výše
Při zvažování odchodu do předčasného důchodu by lidé měli mít na paměti, že tento krok je spojen s výrazným krácením výše důchodu. Krácení se zvyšuje za každých započatých 90 kalendářních dní předčasnosti, což může mít zásadní dopad na celkovou finanční situaci jednotlivce v penzi. Osoby, které se rozhodnou odejít do důchodu tři roky před dosažením důchodového věku, musí mít přitom alespoň 40 let pojištění. To opět ukazuje na důležitost dlouhodobého přispívání do systému, bez čehož by byl odchod do předčasného důchodu výrazně nevýhodný.
Pro názorné porovnání je možné uvést příklady předčasných důchodů při odchodu o 1080 dní dříve, přičemž doba pojištění činí 42 let. Například, osoba s průměrnou důchodovou mzdou 25 000 korun by obdržela 14 857 korun jako předčasný důchod. U příjmu 40 000 korun by to bylo 16 604 korun, a u příjmu 60 000 korun by předčasný důchod činil 18 933 korun. Tento systém ukazuje, že čím vyšší je příjem, tím více může být dotyčný zasažen při odchodu do důchodu předčasně, což v některých případech může vést k výraznému poklesu životní úrovně.
Výhody pro nízkopříjmové skupiny
Celý systém důchodového zabezpečení je navržen tak, že více nahrává nízkopříjmovým skupinám. Každý starobní důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je stanovena paušálně a je pro všechny příjemce stejná, což znamená, že lidé s nižšími příjmy na tom mohou být lépe. Naopak, lidé s vysokými příjmy, kteří se na důchodovém systému podíleli více, mohou čelit poklesu životní úrovně, protože jejich důchody jsou výrazně ovlivněny celkovým počtem odpracovaných let a jakýmikoli mezerami v pojištění, které mají. Tento aspekt zdůrazňuje nutnost reformy důchodového systému, aby byl spravedlivější a vyváženější pro všechny příjmové skupiny.