Fenomén nazývaný smrskflace, tedy neviditelné zmenšování gramáže potravin za stejnou nebo dokonce vyšší cenu, se v posledních letech stal vážným tématem v České republice. Odborníci odhadují, že se tento trend objevuje u přibližně čtvrtiny zkoumaných potravin. Spotřebitelé si přitom často nevšimnou, že za své peníze dostávají méně. Tento jev se stal častým důsledkem rostoucích nákladů na výrobu potravin, které jsou ovlivněny vysokou inflací a cenami energií. Zatímco většina potravin zdražila a zachovala si původní hmotnost, někteří výrobci se snaží udržet ceny na uzdě tím, že zmenšují gramáž svých výrobků.
V rámci analýzy bylo porovnáno 84 potravin z roku 2018 s těmi, které jsou aktuálně dostupné na trhu. Data pro rok 2026 byla shromážděna z e-shopů významných maloobchodních řetězců, jako jsou Tesco, Globus a Rohlík. Obvyklé ceny byly zohledněny bez slevových akcí nebo věrnostních programů. Spotřebitelé tak mají možnost zjistit, kolik gramů potravin jim bylo u kasy odebráno, a mohou se zapojit do interaktivního kvízu, který tuto problematiku zkoumá. Tento kvíz je součástí série e15 Data Check a nabízí uživatelům možnost tipovat, které potraviny se zmenšily v posledních letech.
Rostoucí ceny a tlak na výrobce
Rostoucí ceny potravin jsou v posledních letech zřejmé a spotřebitelé si jich zcela jistě všimli. Tyto ceny jsou důsledkem mnoha faktorů, včetně vysokých nákladů na energie a pohonné hmoty. Jak se inflace zvyšuje, výrobci jsou pod tlakem, aby udrželi ceny co nejnižší, a to je často vyžaduje, aby hledali alternativní způsoby, jak udržet ziskovost. Jednou z takových praktik je právě zmenšení gramáže výrobků. Spotřebitelé si však nemusí vždy uvědomit, že dostávají méně, a mohou být po zaplacení nemile překvapeni. Tento jev se stává součástí každodenního nakupování a vyžaduje od spotřebitelů větší pozornost při kontrole obalů a gramáží.
V Německu se situace dostala až před soud, kdy bylo rozhodnuto, že firma Mondelez, která vyrábí například čokolády Milka, klamala spotřebitele, když zmenšila gramáž čokolády z 100 gramů na 90, aniž by to výrazně odrazilo na obalu. Toto rozhodnutí zatím není pravomocné, ale ukazuje, že otázka zmenšování gramáže potravin začíná vzbuzovat právní a etické otázky. V Rakousku se dokonce zavedla legislativa, která vyžaduje, aby prodejci jasně označovali výrobky, u nichž došlo k poklesu gramáže. Tato opatření by mohla sloužit jako vzor pro další země, včetně České republiky, kde se s tímto problémem zatím příliš nepracuje.
Jak smrskflace ovlivňuje české potraviny
V českých supermarketech se smrskflace projevila zejména u čokolád, cereálií a některých mléčných výrobků. Například pomazánkové máslo, které je populární součástí české kuchyně, se zmenšilo z původních 200 gramů na 150 gramů. Tento trend se netýká pouze jedné kategorie potravin, ale šíří se napříč různými segmenty trhu. Spotřebitelé by měli být obezřetní a pravidelně kontrolovat obaly svých oblíbených produktů, aby se vyhnuli nechtěným překvapením. Vzhledem k tomu, že lidé nakupují opakovaně, mohou být změny v gramáži snadno přehlédnuty, což vede k nespokojenosti a pocitu podvedení.
Vzhledem k těmto skutečnostem je důležité, aby se spotřebitelé stali více informovanými a aktivně se zajímali o to, co kupují. Znalost hmotnosti a ceny výrobku je klíčová pro zajištění spravedlivého obchodu a vyhnutí se překvapením u pokladny. V souvislosti s tímto fenoménem se také očekává, že výrobci budou muset čelit rostoucímu tlaku ze strany spotřebitelů na transparentnost a férovost, což by mohlo vést k dalším změnám v přístupu k marketingu a prodeji potravin na českém trhu.
